Mistrovství světa v tradičním wushu 2012, Čína

Ve dnech 5. – 11. 11. 2012 se uskutečnilo 5. mistrovství světa v tradičním wushu. Tentokráte se konalo v čínském městě Huangshan, provincii Anhui. Soutěže se zúčastnilo na 3300 závodníků z 55 zemí světa a konkurence byla obrovská.

Za Českou republiku závodilo 14 sportovců, z toho 7 závodníků bylo nominováno a zbytek jel na vlastní pěst. Měla jsem štěstí a byla jsem zařazena do sedmičky nominovaných (na základě předchozích výsledků). Nominace mě povzbudila, ačkoliv jsem věděla, ža do odletu to bude ještě spousta práce. Přesto jsem se moc těšila nejen na soutěž, ale hlavně na celkový pobyt v Číně. Když nastal čas odletu, nemohla jsem uvěřit, že opravdu poletím. J

Celá soutěž trvala pět dní, přičemž první a poslední den byly vyhrazeny na úvodní a závěrečný ceremoniál. Obě tyto akce byly pojaty opravdu ve velkém, což můžete vidět ve fotogalerii zde(odkaz). Každý stát měl vyslat jednoho zástupce, který ho bude reprezentovat na úvodním ceremoniálu. Náš teamleader vybral mě a tak jsem se mohla poprvé v životě zúčastnit tohoto ceremoniálu na Mistrovství světa. Bylo to úžasné a velkolepé, po nástupu jsem se přidala k ostatním členům naší výpravy a shlédla zbytek krásného ceremoniálu z tribuny. Tím byla soutěž oficiálně zahájena.

Nastupovala jsem ve dvou sólových disciplínách, v chen taiji beze zbraně a taiji meč. První den jsem nastupovala v taiji beze zbraně. Byla jsem šíleně nervózní, plná hala lidí, kteří koukají na nás! Prostředí v rozcvičovacích místnostech bylo sice vcelku příjemné, ale nervozita závodníků by se dala krájet. Tato kategorie byla obsazená kvalitními závodníky a tak jsem s napětím čekala až na výsledkovou listinu, abych věděla, jak jsem dopadla. Prvních několik závodnic totiž od sebe dělí pouze setiny bodu. Nakonec jsem se umístila na třetím místě a to stačilo na stříbrnou medaili. Vím, že je co zlepšovat a vždy bude, ale z tohoto umístění mám radost.
(video sestavy: http://www.youtube.com/watch?v=yvzuTlJ-uDI&feature=plcp )

Se sestavou s mečem jsem nastupovala hned druhý den dopoledne, ale bohužel jsem překročila časový limit, což je chyba a tak jsem nemohla pomýšlet na nijak skvělé umístění. Mile mě překvapilo, že jsem skončila na šestém místě, které s přehledem stačilo na bronzovou medaili. Zní to zvláštně, ale po prvním dnu jsem si sestavu s mečem moc užila, i závodní koberec byl najednou lepší (v reálu to byl ten samý!) a meč lehčí.. I když tato sestava nedopadla tak dobře, uvědomila jsem si, jak moc mě baví a jakou mám radost, když ji cvičím.

Poté jsem měla jeden den volno na prohlédnutí si stánků s oblečením a zbraněmi. Mimo to jsem v tento den mohla poklidně pozorovat hemžení lidí v hale, což mě moc bavilo. Druhý den večer proběhl závěrečný ceremoniál a protože město Huangshan je kolébkou čínské opery, po několika proslovech jsme shlédli překrásné operní představení.

V závěru bych chtěla poděkovat všem, bez kterých bych se na Mistrovství světa nikdy nedostala. Rodičům za psychickou a finanční podporu, Martinovi Lachmanovi za psychickou podporu, trenérům Taiji akademie, kteří mě s taiji seznámili, státnímu trenérovi Martinu Rohelovi za nominaci a Kátě a Jirkovi Hauskovým za organizaci při konání soutěže. Práce Vás všech si vážím a moc pro mě znamená, děkuji! J

Martina Slabá